Nikdy nezapomenu

Jak dlouho ještě,
než nezabolí nádech
z pouhé vzpomínky.

Jak dlouho ještě,
než ve všech pádech
skloním své pocity.

Jak dlouho ještě,
budeš v mé mysli,
když se kamkoliv podívám.

Jak dlouho ještě,
bude bolest v mém srdci,
jež neskrývám.

Mé slzy
jsou jasným důkazem.
Mé prohry
s děsivým osudem.

Rok se s rokem schází
a bolest ruku v ruce s časem
jen pomalu odchází.
Říkám to jen polohlasem,
jak moc mi tvá slova a objetí stále ještě schází.

Už nikoho to nezajímá,
jen já stále cítím.
A možná jsem teď trochu jiná,
zkrátka nepřestávám doufat,
že uvidím tě v životě příštím.