Ústa se smějí, oči pláčí

Když ráno oči otevřu,
nejsi tam Ty...
Na nový den nezanevřu,
přestože bez Tebe...

Myšlenky honí se mi hlavou,
do školy, do práce, musím jít,
kéž by mohlo jít vše stranou
a já mohla (jen) alkohol pít.

Úsměvy rozdávat náročné je,
takhle to přeci být nemá!
Ze všeho toho je mi mdle
a za to může ten "ničema"!

Ač se ústa má smějí,
z očí kouká smutek.
Na hrudníku cítím chvění,
to ten strýček Zármutek... už aby utek...