V kostele nešťastně klečí

V kostele nešťastně klečí,
ruce má sepjaté v křeči.
Pláčem se zajíká a modlí:
Proč jen jsou lidé tak podlí,
proč mi berou, když mají,
proč když vědět chtějí, tají,
proč lžou, když chtěj slyšet pravdu,
proč se hájí, když činí křivdu,
proč zabíjí, když chtějí žít,
proč chtějí víc, když mají dost,
proč křičí, když chtějí klid,
proč trápí, když chtějí smír?!

Jen pekelník vzadu za kostelem tuchou si ruce mne:
Přidá se k zlu další duše, již zlo stvořilo.
Jen anděl nad oltářem pláče:
Další čistou duši zlo zabilo.

Dívka vychází z kostela, slza na tváři osychá.
Pro hoře duše dání má ji spasit.
Byť by ji zpět, čistou, dostala,
pekelník stále ve stínu vyčkává.