Cesta kamenná

To ona kráčela kamennou pěšinkou,
kde vítr cuchal jí vlas,
To ona žila tou vzpomínkou,
jenž dávno měl vzít čas.

Kráčí tou cestou ledovou,
kde chlad jí víčka zavírá,
kráčí tou cestou bolavou,
kde srdce se jí otvírá.

Pláče nad duší zlomenou,
nad láskou nevěrnou.
Pláče pro pohlazení trochu
a k ničímu nedojde to sluchu.