Ze zásluhy

Obracím myšlenky
hledám pravdu ztracenou
zda jsem otrok reality
a ty pranýř bez vítězství

Není návratu
v bolesti, minulosti
v podezření, srdce se bičuje
V plamenech ale duši nespálíš

V záhybech skrýváš tvář
Obětí poskvrněna
Tisknu prázdnou náruč
Žij si, jak umíš

Stojím na nohou
jsou mi cizí jako rozhřešení
tak krůpějí bolesti
zháším rány každého rána