...

Šedá tichá myška se zrzavou kšticí,
zářící oči,co svítí světlem svící.
Červený puntíky hrníčku na kakao,
pocit, že nevím,co ses námi stalo.

Pihy na kůži, že bys je za noc nespočítal,
uklidňující chlad, co pokaždé mě vítal.
Blyštivé střevíčky na cestu do zatracení
nazpět pár kamínků - snad na zaplacení.

Proč nemá, nemá už červenavé líce
ta zvláštní bytost,co vždycky chtěla více?
Že by svět dospělých nadělal ti vrásky,
tobě, jenž přijímáš uhozené sázky?

Bylo ti devatenáct a mě pětadvacet
nechci se k téhle kapitole vracet.
Nevinné bludičky moc rády si hrají
brzy za svítání své hračky odkládají.

Nechtějí ublížit ani nechtějí trestat,
snad jen někdy ukázat, kudy vede cesta.