Pocitem špinavá

Lásko, nechoď mi už pryč

bez tebe tak nějak chladnu

a v tvém objetí zapomínám...

když

to tak moc moc bolí

nechci hledat svoji pravdu

bojovat pořád dokola

ty samé války

vždyť

pamutuju duši, jak trpěla

co roztrhanou všívala jsem zpátky.

Znova zpět do bezvědomí

chci však pouze vůní tvojí

tebou rozpouštět bolest svoji

Leč ta troska, co tu stojí - promiň,...

... to budu asi já.

Tak mě radši zahoď pryč!