Nespravedlivá ztráta..

Proč život bereš těm, co správně hrají,
proč nejsi patron těm, co dobro znají,
vždyť on byl mladý, s velkými cíly,
vždyť každý v životě dělá i chyby.

Proč jsi ho jen odsoudil k věčněmu spánku
a proč jsi mu uzavřel jeho živou schránku,
nadějný sportovec se srdcem na dlani,
se zdravým rozumem, s talentem, nadáním.

Nejlepší kamarád, rozdával lásku,
nebylo mu vidět na čele vrásku,
život žil naplno, úspěchem zářil,
proč jsi mu takhle zle tu cestu zmařil.

Své první verše psala jsem pro něj,
to on mi dával sílu i naděj,
i když se nezdá, strašně mi chybí,
snad on to odněkud zeshora vidí...