Kočka si hrála s klubkem tvých smutků
tahala ho po pokoji
a slunce se schovalo za mraky
zrovna v tu chvíli kdy pár ulic odtud umřel člověk
slíbil že ji koupí růže
že konečně vyléčí svoji citovou anorexii
vždyť kdo se má dívat na to jak citům
počítá žebra jako beránky na dobrou noc
pamatuješ?
tady jsi začínal léčit všechny svoje škrábance na srdci
když jsi mluvil v horečkách a počítal údery na bránu žeber
tady…
kde si kočky hrajou s klubky smutků
protože tu není nikdo kdo by jim podal
ty všechny ostatní pocity z horních polic
tady...
kde je slunce schovaný za mraky
feťáci pijou laciný víno
počítají si jizvy
a popelnice přetékaj
rozbitejma vzpomínkama.
má Adam uzený žebra
a setřela jsi prach z horních polic?
kočka se připlížila
a vypadala stejně jako lovci
bušící na dveře anorexie
schoulila ses jako vždycky někam za práh mlčení...
05.05.2015 20:10:09 | básněnka
Vzpomínky z horních polic-zastrčené v čase
usedá na ně prach
a dávno jiskra zhasla v jarních slzách
protože na vině je déšť
04.05.2015 17:56:13 | zamotán v nedospělosti
ST - tak tomu říkám "odvaz". Perfenktní. Čiší z toho tvoje "nasranost" a to rád vnímám, když to člověk nevzdává.
02.05.2015 09:00:50 | VEDz RVAHEs