Komukoli

I

Sedíš ve tmě na posteli
a civíš do rozsvíceného mobilu…

A do kolonky „Komu“
vepisuješ prostě jen:
“Komukoli“

Nemáš náladu na nikoho
a přitom na
kohokoli…

...kdo jenom tak pokecá,
kdo tě zkrátka vytrhne
z týhle blbý nálady,
z letargie…

S tímhle ses léta nebavil…
A teď?
Kam by to asi tak vedlo?

A tahle?
Beztak by si myslela,
že po ní zkoušíš vyjíždět…
Zase jenom vyjíždět…
Když je přece zadaná…
Tvůj problém,
neměl sis jí všímat tak pozdě…

Jenomže…

Co když ji prostě máš fakt jenom rád?
A tvoje velkorysé „mít rád“
si jiní pletou
s balením?

Na druhou stranu –
pokud je jejich balení jen založené
na prachách,
splašených hormonech
a siláckých kecech…

Hmmm…
Obě strany dopadly prabídně…

No vždyť je to vlastně jedno…
Stejně by si myslela,
že po ní zkoušíš vyjíždět…

A co tahle?
Taky ne…
Moc tě neposlouchala,
ani když jste spolu byli.
Doufala by, že loudíš sex…
Až by se to nakonec zvrhlo
v její loudění…
Navíc má svých problémů
mraky a mraky.
Až, až…

Stejně jako…

…tenhle
Nebudeme jej zatěžovat…
Nebo bude skákat z mostu
ještě víckrát
než jen jednou denně…

Tak fajn…

Tahle?
Minule nereagovala
ani na nezávazný pozdrav.
A je vůbec v republice?

Tahle si zase stihla
v mezičase najít chlapa…
Což by pro tvůj stav
nemuselo být rozhodující.
Pokud si ovšem něco
nenalháváš…
To by jej pak mohlo i zhoršit.
A určitě by i zhoršilo, že?
Tak tentokrát ne, no…
Třeba se to zase časem utřepe…
Jako už tolikrát.

Takže stovky čísel?
A stejně nikdo použitelnej?

Tak do kolonky „Komu“
dál vpisuješ jenom:
“Komukoli“

Nakonec proč vlastně ne?
Takhle ti odpoví aspoň operátorův automat…
Smysluplně…
Že „Komukoliv“ nezná…
Chudák, kohokoli nezná…
Kohokoli, kdo by pomohl…
Nebo prostě pokecal…
Taky nezná…


II

Sedíš ve tmě na posteli
a civíš do rozsvíceného mobilu…

A do kolonky „Komu“
vepisuješ prostě jen:
“Komukoli“

Tak strašně bys chtěl
někomu napsat
Tak strašně by ses
potřeboval opřít…
…o někoho…

Jenže k těmhle nemáš důvěru
A k těmhle už skoro žádnou vazbu
Tyhle zase miluješ tak,
že je nechceš svojí tíhou zatížit…

A přitom ti většina řekne,
že pokud bude potřeba,
stačí jenom přijít…

Jenže…


III

Sedíš ve tmě na posteli
a civíš do rozsvíceného mobilu…

A do kolonky „Komu“
vepisuješ prostě jen:
“Komukoli“

Ale přitom dobře víš,
že jsi to ty…

Ty, ten kdo tu čeká,
jestli ještě přijde zpráva

Ne od kohokoli…
Od zcela konkrétní osoby


IV

Sedím ve tmě na posteli
a civím do rozsvíceného mobilu…

Už to vím;
a jinak to být nemůže…

Do kolonky „Komu“
vepisuju prostě jen:
Tobě

A do zprávy?
Co ti vlastně napsat?
Můžeš za to Ty?
Nebo víc já?

A chtěl bych tohle vlastně řešit?

Když jenom čekám na zprávu…
O tom, že to byla zkouška…
Nebo vtípek…
Jen na zjištění, jak se vlastně budu tvářit?
Jak zareaguju?

Do kolonky „Zpráva“
píšu jenom
„Komukoli“
Třeba se tím budeš zaobírat…
…nebo to jednou
prostě pochopíš…

Hradec nad Moravicí
14. 12. 2014

Ty víš, že tahle je pro Tebe…