Sama

Slečna, spíše žena.

Sedí na houpačce.

Od úst jí teče pěna,

v záchvatu pláče.

Zahalena v černých šatech.

Ve znamení smutku.

Myšlenky ve veselých datech,

duši v zármutku.

Žádná síla na houpání.

Na zádech žádný dotek.

Jen chvíle na zoufání,

pro polibek, jen pár fotek.

Odešel a už se nevrátí.

Zabolí každá vzpomínka,

už nebudu v jeho objetí,

pak už jen malá zmínka.