Hotel od hodiny a čekání na poslední návštěvu

Nebe je nevzhledné
kam až oko dohlédne
je šedé jako popel
jako temný ortel
visí nad námi!

Kdepak hodinový hotel
plná stehna dívek
už nemám ani fortel
i když srdce by ještě rádo
horoucí vášní zaplálo...

Pravidla, úřední svazek
bezbřehost kradou
spoutávají pod hrozbou
ultimáta.

Nezbývá mnoho,
má kštice
již není rozevlátá...

Proto dávám k lepšímu
ze zkazek
ze vzdálené minulosti
tehdy v dívčí společnosti
živelných večírků…

Odvaze mládí…

Život si pádí
jako závodní chrt
nad křepčením
zaklesnutím v klíně dívky
zvítězila únava
čalouněný fotel
a čekání
kdy přijde smrt
na návštěvu...

Rozechvělý budu až tehdy
jistě za záchvěvů...

A touze po životě

ale tom po životě...