Letecká melancholie

Prochází životem bez nikoho, sám
Letadlo s pilotem, letí, neví kam

Po nebi pluje za vidinou lásky
Léta si plynou, a první vrásky

Se na tváři kreslí, úsměv se ztrácí

Pozdě si vzpomene, že promrhal šanci

Uzeměný pilot, tíhou všeho světa
Když všude okolo štěstí jen vzkvétá

Proč jeho obchází, jak čert kolem kříže
Letadlo klesá, k zemi blíž a blíže
Letí tak nízko, jak mu to jen dovolí
Zavírá oči, s klidem knipl povolí

V zoufalství oddal se tak myšlence svodu
Třeba když to ukončí, začne vše znovu...