Pro systém, pro duši, pro strach

Ruce v jednom směru, nejlépe nad hlavu,

Nože jedním tahem, nejlépe doprostřed těla.

Již brzo se prý potkáme v jednom stejném hávu,

Nikdo se ptát nebude, kdo přijde na záchranu,

Vlajky spálené, nachystané pouta a okovy,

Dítka už nemají sílu plakat, každá druhá

Manželka, matka,milenka náhle osiřela.

Kdo řekne nám konečně, kterou cestu zvolit?

Kde na konci nebude stát kat a neptat se

Na poslední přání?

Kolik krve se na světě ještě bude muset prolít

Aby nám došlo, že jen s mírem nezhynem

A nebudem s obavou čekat na svítání?

Nastal čas………………….

Tak kdo půjde průvodem?

Ti, co slepě následují  vůdce

Co úkol uloží a neposlouchá

Opravdový hlas…..

V Nás?

Je čas…………..

Pro systém, pro duši, pro strach

Kdo přežije?

A pod tíhou úzkosti nezláme si vaz?

Až svět se dotočí, až i poslední  Ateista

Začne věřit v Boha……….

Tak řeknem si, dozajista

Bez válek i tahle básen mohla býti strohá.

Slyšíš? To utichly zbraně,

Všichni novináři jedou zvesela domů.

Neblázni, to se Ti jen zdálo,

To jen další lovec brousí nůž

A smutná duše nebrání se tomu.