Rudá noc

Srdce se svírá neví co dál,
život černobílý zdá se býti teď,
pomůžete mi zbořit tu vysokou zeď?
Láská má čeká tam,
dívá se do prázdna jakoby bez vzpomínek na barvy,
bojuji s bílou , protože černá je to co mne s ním svazuje a netrhá na kusy.
Okusit rudou sladší jest,
než-li těžkou mysl nést,
smyčec strun dotýká se jemně,
zvuk ladný jako pád listí na podzim a poddajný jako jehně.
Černé šaty nosím já z peří krkavců,
vrahem rudých růží jsem,
trestem je pro mne každý den a čekám jen kdy se dozvím že toto je zlý sen.