Měsíční paní

Osamělá opředená touhou
do rtů se kouše
ve vlasech drobné střepy oken
spíš než v rouše
vidět ji nahou

Róba u jejích bledých nohou
roztéká do jinovatky
prosebné slzy v hrsti démant
dar od své matky
zabroušený do podkov

Provdána jen z donucení
prsteny sobě předány
na plese Saturn a jeho paní
zítra asi bude pršet