Loučení

Tenkrát když nám sněžilo

a plál nám přitom oheň

Ty zpívala jsi píseň u kytary

tak si přece vzpomeň

Vločky se jen rozplývaly 

na Tvé horké tváři

Teď už zbyla jen

vlhká slza na polštáři

Snad je to jen kouřem

či snad kouskem popela

 

Chtěl jsem ti ji osušit

ale to už Ty jsi nechtěla

 

Vzdala už jsi vše

a spálila mosty

Jen Tobě to připadalo

tak jednoduše prostý

Vždyť víš jenom málo

vlastně nevíš nic

Co by Tě to tenkrát stálo

jenom chvíli naslouchat nechtěl jsem víc

Pak poznala bys možná

moje nitro i mé srdce

Tvé loučení jak tomu říkáš

chutná po slzách a velmi trpce...