Rozloučení

Bolest v srdci zamykám,
klíč od ní schovávám.
Mysl, ta nádoba bezedná,
je právě teď bolesti plná.
Jaké je jen to rozhodnutí správné,
jak jen nejít po cestě vyšlapané?
Každé mé rozhodnutí,
mně ke ztrátě nutí.
Jak jen rozhodnout se srdce má,
když vedví rozdělit se nedá.

Hlava je už zcela plná prázdnotou,
a já z bezedné jámy další přilévám.
Co jen dal bych za naději malou.

Má duše odlétá a tělo tu nechávám,
tam do převeliké dálky se teď vydávám.
V brzkou cestu zpátky už ani nedoufám,
vyřiďte prosím mé rodině,
ať se tu má beze mne krásně.
A jen pár slov mé lásce,
omlouvám se, že byl jsem tu jen krátce...