Když...

Když flétnou svou v své ruce nosí
zbude jen bída a ohlodané kosti,
Snad najíš se! A do sytosti!
Když před branou jsem a prosím...

Jen drobnou reminiscencí smáčím šat
když bezmoc tíží moji duši
ať ostré zbraně tasit zkusí
já budu bojovat!

A z hebkých křídel andělů
co rozžhavených doběla
s ústy plnými popela
zajíždím do horkých plamenů
v kapli malého kostela.