NEVĚRNÝM VLAŠTOVKÁM
Hnízdečko lásky
s lehkostí vlaštovčí
slepovala jsem ti
z básniček ovíněných snem
pak náhle šibal mráz
s huňatým obočím
zahrozil palcátem studené zimy
volný verš zamrazil ledovým příkrovem
slova jak otroky
přikoval rýmy
Od té chvíle
zarputile
bloudím v kruhu
ztrát a dluhů
němě ztrácím
inspiraci
ruka píše
samá klišé
múza, zdá se
vyhýbá se
třasu pera
amatéra
Vrtkavé vlaštovky
nemajíc svědomí
strojí si perutě
na pouť do teplých krajů
já trčím mrzutě
v pasti ohraných jinotajů
a mezi řádky skrytě
básnické sebevědomí
skomírá na úbytě
zafúkalo mě k tobě a odpustím nevěrným vlaštovkám, že toto tu mi ke čtení donesly, krása
31.08.2021 09:56:54 | Vivien
ST-mistrné dílo...;-)
21.10.2015 23:41:13 | Malá mořská víla
ty kouzlíš slovíčky :-)
14.10.2015 20:22:47 | střelkyně1
No já nevím, to spíš ta slovíčka mě často vodí za nos. A někdy dokonce i písmenka, no hrůza... pak už jsem úplná básnická lůza... ;)
14.10.2015 23:11:40 | Aida
To se občas stává, když vlaštovka odlétává, ale že se taky vrací, pak múza přijme věty zvací...
08.10.2015 09:58:22 | básněnka