Vločka

Padala lehce vločka z nebe,
snášela se směle na tebe.
Barva nevinnosti, tvar hvězdičky,
vyvolával v tobě pocit lehkosti a náladičky.
Když dopadla ti na rukáv,
vzpomněl sis na mořský přístav.

Vločka svou dráhu ukončila,
stejně jako loď pomalu zakotvila.
Neviditelně se začíná ztrácet,
když na ni slunce začne paprsky házet.

Mění se v čistou vodu,
jako slza, která ti stéká po tváři dolů.
Sněhová "slza" nejistě utíká,
když se ruka ohýbá.

Dopadá na špinavou zem,
a tvá duše se naplňuje smutkem.