S odrazem slunce v očích

S odrazem slunce v očích
pluji po řece zklidnělé
a pozoruji kapky rosy
které vyplakala stébla trávy.

Dívám se na nebe
září tak čistě a jasně
dokud jej nezastíní mračna žalu.

Řeka se mění – burácí a řve
a já jen čekám
až mé tělo rozmlátí se o ostré skály…

… a voda se zbarví do ruda.

Na břehu řeky leží člověk
a netuší
že až se napije té chladné vody
bude mít v sobě kousek mě.