Deprese II

Deprese, ta kurva je tu zas,

slyším její smích.

Už slyším její hlas,

snožem stojím ve dveřích.

 

Vidím ten divný škleb,

jak mi jde naproti.

Do čela zarazím jí hřeb

a uvidím jak se vzad překotí.

 

Už je blízko. Teď!

Bodám zas a znova,

vyrazil jsem na svou zteč,

jde do mne hněv a zloba.

 

Pak otřu čelo,

lněným hadrem.

Bude veselo

na pivo zajdem.

 

Toť jest příběhem hněvu

a lásky.

Hledal jsem něhu,

ne ocelové pásky.

 

Za vraždu pikám,

nový domov mám.

Na mříže si zvykám,

alespoň tu nejsem sám.