To já ne...

*

Píšu o stošest

na chvíli zhasnu a nevidím,

co vypnout, abych necítil ?

že ze mne kdoscos

po kouscích krade

a nožem tupě vrtá

 

píšu proto,

že nikdo neuslyší

ústa zlou předtuchou

zavřená

 

píšu to vám

jak do mne hryže kopí

a přitom doufám

že nikdo nepochopí,

že nejsem schopen boje

neboť ruce a nohy

jako když nejsou moje

a ani pravdu

již těžko unáším

a kterou nelze sdělit

ani tobě a jí

 

budoucnost nejistá

kronika bezlistá

nač nový dům

tužka má

patří bolestem

a nikoli snům.

 

Už jdu,

snad spát...

Jo – to bych rád...

tak jenom dovětek:

 

Mám jenom strach

a to je

blbý

majetek