Zřídka jsou hry bez emocí
málo se utají z rubu pravd
a když se probudíme, každý sám,
sotva se zahřejeme v posteli
Jediný dotek trámu v rohu
zboří se svět, co měl být náš
co z toho máš, co z toho máš!
nesdílet všechno s jednou ženou
Rozprostřít sebe do více dlaní
a pak ty jedny, uplakané oči
mohou ti věřit jenom zaslepa
a zaživa drát své proč jak peří
když sype se z nebes do světa
Lež je jako kocovina...co z toho lidi mají?ztrácejí realitu, nebo sami sebe, lež je jak přízrak, pokroucený nebe...
08.12.2015 18:23:22 | básněnka