Je mi zima, strašná zima
a na hrudí kámen leží tak těžký
a sám nemám sílu jej sejmout
Chřadnu, pomalu a tiše svou duši uspávám
na věčné časy do stínu
už nikdy nebude zpívat a létat
dostanu své černé roucho s bílým vyznáním
vyznáním víry na věky....
Možná to teď tak vypadá, ale nejspíš to tak nebude...:-)
06.01.2016 23:18:02 | xlps