Nejkrásnější světýlko
Krásná hvězdička,
to nejhezčí světýlko, jaké jsem kdy v životě viděla.
Žádný vánoční stromeček ani ohňostroje jiskřička
nevypadala jako andílka tvářička.
Mám z ní obrovskou radost,
nemohu se na ni vynadívat.
Nemám jejího tepla nikdy dost.
Někdy s ní zkouším i povídat,
zatím mi ale neodpověděla.
Nedokázala bych jí to však zazlívat,
nutí mne stále se na ni usmívat.
Je to zvláštní hvězdička, nesvítí jen v noci, ale i ve dne,
a I když zavřu víčka, stále ji mám na dohled.
Občas zaletí i blíže k nám..
Vlastně..vlastně jen ke mě.
Nikomu o ní už neříkám,
zase by na mě pohlíželi temně.
Můžu se pak radostí zbláznit,
když mám tu krásu na dosah.
Přistihla jsem se, že jí občas zpívám
a hádám, jak by její hlas mohl znít.
A nedivím se, že andílek, kterého jen já mohu vídat,
nemůže mi na nic odpovídat.
Měsíční děťátko přece ještě neumí mluvit.
Jé, už je zase u mě, můj maličký brouček..
Nenaučil se ještě ani jeden krůček,
přesto stále všude chodí se mnou....