Život před smrtí
Život před smrtí
Já doma nežiju,
umřel jsem přeci.
Prý si to užiju,
byly to kecy.
Život člověka drásá,
život není jako med.
Snad přijde spása,
ne jindy, ale teď hned.
Radost umírá,
zbyl jenom smutek a pláč.
Oči už zavírám,
jsem slaboch, ne rváč.
V poslední chvíli před smrtí,
nechám se sílou života vést.
Až dotek mého já ze záhrobí ucítím,
dojdu ke konci mých zbloudilých cest.
Komentáře (8)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
síla však žití, nechť stále štěstím provází Tě:-) ...
09.02.2016 14:03:45 | tvořilka
Smrt je smrt. Konečná a definitivní, ne na zkoušku. Pokaždý jiná, asi, ale jedinečná, to zcela jistě. Jinak ovšem k rozervaným básníkům se hodí, to určitě. Kde by bez ní světová literatura byla...Brak se rýmuje, ale tak to není. Jenže, pak, myslím, že už to bude tobě vážně jedno a to i kdyby ty cesty už dávno zbloudilý nebyly...:-)
22.01.2016 15:42:17 | xlps
Kdyžtak kdyby nebyla definitivní, dej mi vědět nebo dám já :D
22.01.2016 16:30:53 | boneslash
Počkám, ale do svý...Nic ale posílat nebudu, ať je to překvapení...:-)
P.S. Taky mi zatím nic nepřišlo...
22.01.2016 18:39:19 | xlps
Asi to tak je lepší, nerad bych byl za blázna na tomto světě :D, ač už třeba jsem :P.
22.01.2016 20:01:43 | boneslash
a co když ke konci nedojdem nikdy? Ale nic...jinak jo dobře se to četlo celkem téma co je věčné a dá se napsat pokaždé jinak..smrt věčná morbidní inspirace básníků a sebevrahů ;)))
22.01.2016 09:07:06 | xoxoxo
Díky, téma je to věčné, to je fakt, až však umřu, bude z toho brak ! :D
22.01.2016 11:15:42 | boneslash