Díváš se ven
prší
díváš se ven
smutno ti je
Samota v srdci
tě děsí
proč všichni už
odešli jen..
Okno je zavřené
jen odraz tvůj
ten je tu s tebou
trochu se chvěješ
Díváš se do dáli
a duše brečí
i když se na ten svůj
odraz teď směješ...
Tak sedíš na zemi
světlo ti bliká
po zdech se rozprostře
tvá duše tichá
U srdce bolí
trochu i píchá
proč je tak smutný
tenhle ten den?!
Zavíráš oči
pomale dýcháš
do žíly své
si jehlu pícháš
Hlavu svou kloníš
jen tiše vzdycháš
pomale končí
ten strašný sen
Chvilku se po zemi
jen v křeči zmítáš
zalije tělo
už teplo jen
a tvá duše osamělá
odletí oknem
do deště ven..