Vše, že jednou zas bude dobré?

Cítím či necítím?
Co na tom záleží...
Stejně, jak říkáš,
musí jít člověk pořád dál.

-jenže kam?

Vše, že jednou zas bude dobré?
Iluze krásná, a jak bolí,
když umírá a rány ti solí.
Smrt, přítelkyně a náruč dokořán.

-jenže jak k ní?

Náruč hlubokou,
Výraz plný pochopení.
má...

-jenže je to klam...

Do pláště,
černějšího jak noc.
Nebudu potřebovat,
aby šel mi někdo na pomoc.
Zabalím se do něj,
jako do deky.
Ztratím se tam kam živí nesmí.
Stačí jen přijmout,
bolest za obyčej.
A ona si přijde.
A ona si vyhledá.
Ty kteří už o ničem nesní.