Cesta mnoha podob

Cesta kňučící do strání
lesem šepot potoka
vzdálené ptačí volání
zpívání z hluboka

domove ztracený
zpíváš mi vpřed
pastýři zelený
vracím se zpět

ztratil smysl žití
tehdy co cesta se změnila
naříkalo vlčí vití
světélka se zjevila

jaký smysl život má
cesta zná
co jsi odešel
plakala jsi potok krůčky obešel

cesto, kde můj domov stojí
cesto, bezradně bloudím ve tvých chodbách
oči panenky mojí
zalité v slzách

bloudění zrádné
zoufalý zpěv
cesty táhlé
vyřazující hněv

cesto, znám země tvé
kráčely nohy mé
tehdy podzimní ráno
slunce vycházející rozestláno

zapomněla na mou tvář
vím, nezachoval jsem si čest
proradný lhář
toulající v útrobách měst

město černá světa část
písně zesnulé na polštář
posypán květiny
požehnání matčiny

cesto to místo znám
místo kde visí rám
s dítětem na kříži
písně se již nepíší

kolik skutků cesto máš
správnou střeží stráž
držící tyč
a bolestivý bič

prosím cesto odkryj své pěšiny
vedoucí domů
slzy dívčiny
hlasy stromů

vítám tě domove krásný
líbám tě dívko má večer jasný
na tvář slz uroněných
květin poraněných

domove neopustím tě nikdy
cesto tvé podoby
proměny a city
potokem znepřátelené ostrovy.