V.

Za zdi noci

se utíká mé malé já,

po pár krocích

bezpečně do tmy ulehá.

Noc je vlídná,

když myšlenkám se otvírá,

se mnou bdí tma,

má milenka i valkýra.

Hudba v dáli,

co zní jak šepot titánů,

sluch můj pálí,

sžírá jak záře uranu.

Tak za tou zdí,

kam po půlnoci chodím rád,

nezabloudím,

když den chci v tichu oplakat.