Dešť

Dnes prší celý den.

Moknou ulice, hradby a střechy,

mokne vše ve vodě,

pláče město pořád bez útěchy.

 

V těchto velkých slzách

uschovám své malé slzičky,

tíhu, stesk, smutek, strach,

svou píseň – modlitbu u svíčky.

 

Matné oči budov,

v nichž uvidím jednu otázku:

Kde je teď tvůj domov?

Kde jsi ztratila klid a lásku?

 

Tak daleko odsud

hvězda má spí ve stínu noci.

To je krutý osud

v tomto dešti zůstat bez pomoci.

 

Jen nesplněný sen

mne drží nad vodou neustále…

Dnes prší celý den.

To je moc? Nebo snad je to málo?…