Vzpomínková

Sedím v pokoji,
za světla svíčky,
sám s cigárem v ruce, sedím a rozjímám,
kolik Těch chvil ještě přejít mám?

Kolik jich bude než se zase sejdeme,
než mi povyprávíš jak se máš?
Než mi řekneš svoje oblíbené:
"Smutek, stejně smíchem neschováš."

Sleduj mě,veď mě a našeptávej v čase snění,
protože jiná možnost už pro nás není.
Věř ve mě, jako já věřím v Tebe,
posílám Ti pusu na noční nebe.

Bude to trvat nějakej ten čas,
ale svým způsobem se nemůžu Tě dočkat,
Vím že napřed musím žít,
a na Tebe si můj milý táto,
Na Tebe a schůzku s Tebou v nebi,
na tu já si musím počkat.