Sedím tu sama
opřená o ticho
a s hlavou skloněnou
nad světlem
z plamene svíčky
přesto nezanechám
v očích
žádné stopy slz
počkám
až je vítr odvane
s první podzimní nocí
aby nestihly
zmrznout
s kapkami smutku
mezi víčky
moc pěkné :)
27.09.2016 13:17:16 | CeP
:) lehkost, atmosféra, potěšila...
27.09.2016 07:56:09 | maryshka
Když mi nedáš pět ran do klobouku, věnuju ti úsměv jenom tak aby to čekání na vítr rychleji uběhlo.
26.09.2016 23:08:50 | klaun
..a máš v tom klobouku dva králíky??:-))
27.09.2016 08:14:51 | Nikita44
to má kolega Pokustón :-)
27.09.2016 16:04:13 | klaun