Memento mori

Duše jak bílá holubice vzlétla k nebi
byl čarokrásný rozjasněný den
ve dveřích márnice rezavějí hřeby
a těla zesnulých složena uvnitř stěn.

Jen slzy smutku a srdce zdrcená
zůstaly venku schoulené v zármutku
v zahradě smrti jsou slova vnořena
do černých a chladných náhrobků.

Věnce jsou loženy k patám hrobů
jak záchranné kruhy na lodích
snad pomohou duším doplout k Bohu
s mihotavou svící na bocích.

Stromy jak stožáry pohlcují větry
a cloumající listy jsou ráhnovím
k zemi pak v zimě padají flitry
náhrobek zjevil se za křovím.

Do lesklého kamene kdosi tu vryl
,,Byl jsem zde rád, osudu navzdory
děkuji za to, že jsem zde žil
Pamatuj na smrt - Memento mori!"