Pocity samoty

V zahradě nekonečné

roste malá slunečnice

smutné ji stráží obrazy

plamenů strachu

v nicotné maličkosti

své, si nese břímě

v tom nočním tichu,

kdy slunce spí

tiše její slzy stékají

po žlutých lístcích

nenaplnitelné naděje,

že jednou zase, ze tmy

vyjde...

....láska.