***
Odešli tam, kam je srdce táhlo
zanechali spousty ran
... ty zahojí se těžko.
Odešli, pro mě neznámo kam
každý se ptá „Kde jsou?“
jen prázdný dům
... obývají pavouci.
Bojím se, že neřeknu už nikdy
„ mami, tati “.
Bolí to, když zřekli se své dcery
... věřím, že čas zhojí mé rány.
***
Jak ráda bych Tě potěšila. Chápu Tvou bolest. Rodiče by nikdy neměli opuštět své děti.
04.10.2016 15:44:13 | jitka.svobodova