Růže uvadla.
Vášeň zmizela.
Duše vychladla.
Sama to chtěla!
Probudil se ze života do sna,
když napoprvé setkaly se rty.
V mysli plné ticha, samoty,
zavládla z radosti ozvěna.
Růže uvadla.
Vášeň zmizela.
Duše vychladla.
Sama to chtěla!
Bílá labuť čekala u oltáře,
obklopovala ji úsměvů záře.
Tehdy stačilo jen hladit její tváře
ah život nikdy nechutnal tak dobře.
Růže uvadla.
Vášeň zmizela.
Duše vychladla.
Sama to chtěla!
Strhaný jelen se vrací domů.
K večeři šok a zradu k tomu.
Cesta zpět k rozumu už není,
zbylo jen krvavé povlečení.
Láska jim ochabla.
Potom ho zradila.
Mrcha už shnila
Noc mi skončila.
Růže uvadla.
Vášeň zmizela.
Duše vychladla.
Sama to chtěla!