Na kraji útesu

Čas plyne, kolik ho asi mám?

přemýšlím nad svým životem.

Kdo by pro mě byl ochoten

udělat to, co teď já dělám?

Dojít pro mě až k vrcholu,

z jehož špičky náhle spadne,

nejde však jinak, když vše vadne,

než splnění tohoto úkolu.

Jaký, že úkol? Ptáte se sebe,

kdo že nám zkoušku připravil?

Byl to přec život, který napravil,

to, co už nezvládlo nebe.

Dost bylo už přemýšlění,

sunu nohu ke kraji útesu

a když necítím pod sebou zemi,

bum - spadnu, už to víc nesnesu.