Z hnízda vypadlé ptáče
Anotace: ....smutek se dá vyjádřit tisíci slovy,ale jeho hloubka snad jen těžce......
Slza z oka kutálí se tiše,
smutek krví do kůže ji píše.
Prsty propletli se v křeči,
nehne se,jen tiše brečí.
Vítr hladí,utěšujíc,její vlas,
v nitru němě zůstává ten andělský hlas.
Slza smočila ty rudé rty,
setřela ji klepajícími se prsty.
Oči sledují hladinu vody,
snad s přáním,že něco poví.
Hedvábí líček smáčeno jest,
dlaň svírajíce v pěst.
Srdce pláče,ublíženo mu bylo,
snad si to zasloužilo,snad to tak být mělo.
Nevadí,ví to,ale pláče,
ne pro lidi,ale pro to z hnízda vypadlé ptáče.
Komentáře (2)
Komentujících (2)