Dokud se usmívám, vše je v pořádku
Dokud se usmívám, vše je v pořádku
Anotace: Někdy slyším příběhy, které jsou velmi silné. Takové, které nemohu vyprávět. Tak alespoň napíšu báseň, aby mohla bolest odejít. Někdy až příliš často.
Vezmu bílou křídu a s ní nakreslím svět.
Tady jsem v bezpečí, sem zamnou nemůžeš.
Snad tichá motlitba prosákne do vnějšího světa,
když šeptem křičím: POMOC! POMOZTE MI NĚKDO!
A za usměvavou maskou všedního dne rukávem flanelové košile utřu si slzy.
Proč také ne. Vždyť už jsem do něj dnes utírala i svou krev.
Tady jsem v bezpečí, sem zamnou nemůžeš.
Snad tichá motlitba prosákne do vnějšího světa,
když šeptem křičím: POMOC! POMOZTE MI NĚKDO!
A za usměvavou maskou všedního dne rukávem flanelové košile utřu si slzy.
Proč také ne. Vždyť už jsem do něj dnes utírala i svou krev.
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Začátek se mě moc líbí a když sem četla sál tak vlastně sem si uvědomila, že je to smutné... :(
19.12.2016 15:26:35 | Barčík
podle křídy bych hádal satana, i když lidi jsou často horší než čerti.
14.12.2016 22:45:13 | klaun
Mnohem horší.
15.12.2016 22:12:44 | Genju
to máš bohužel pravdu. na ně křída neplatí
16.12.2016 10:56:26 | klaun