Často se mi honí hlavou
co s děravou budoucností
život přeci není dostih
subprostorem duše plavou
mrtvým mořem existencí
smutnovtipní, tlustí, tencí
a když spustí, je to k zlosti
v pravou chvíli před popravou
myšlenky mi zlámou kosti
a dokud mne nevyhostí
propíjet se hodlám Prahou
číslo na mé umístěnce
přímo pod smutečním věncem
toť můj život bez radosti..
Mnohokrát vnímam život podobne.Pozriem sa na život cez slnko,cez kvety
a je mi zase dobre.
Anna
28.12.2016 13:44:44 | annav