Kdykoliv se podívám na život
z té lepší stránky
Vidím jen smrt.
Hledí na mě zpátky.
Teď už jsme kamarádky.
Dříve se mě bála
Nechtěla se mnou nic mít.
Dvakrát mě vyvrhla zpět.
Mé tělo by nepozřela-
Snad ze strachu že se nakazí.
Že by ochořela
Nemocí popraskaných duší.
Je bohem,
Nirvánou,
I nevěřící uhranou
Její oči,
štíhlé ruce, prsty-
Tak pojď, pojď.
Neboj se, nezničím tě.
Jsi pod mou ochranou.
A ti co zůstanou
Jsou ztraceni.
Uzamkni mě v sobě.
Tak, jako už tolikrát
Klidně i potají.
To pro sebe kamarádky dělají.