PANNA ORLEÁNSKÁ

PANNA ORLEÁNSKÁ 

S čistotou lásky
Milosti bezbřehé
Ženskou něhou
Bez strachu
S bolestí mečů odevzdaných
Štítem hrdosti, polí vzdálených
Těch polí, bojovných
Panna nevinná
Květinou
Růží trnitou

Pýcha mužská padá
Do hlubin nevědomí
A pokory...
Naděje v ní neuvadá
Sklání se před pannou zářící
Odhodlání skal nehybných
Jako žula co praská
Ryje

Noci bezesné
Strachem plní se Tvá duše
Mládí
Vůně nářků
Slz řeky rudé plápolají
Vlasy vlají ve větru
V dálce šiky postupují
Mužů bojiště, těla nehybná
To žena!
Moci meč co jí byl dán
Svoboda!
Jitřenka na cestě trnité
Ach, spas Orleán

Žalář mlčících výkřiků
Bez moci
Touhy prosebné
Ruce sepjaté
Krví myté
Vůlí posvěcené

Oheň bolestný
Jako hadi svíjí se a křičí
I ten plamen co tak září
Pekelný to služebník
Požírá tu čistotu

A ví že mu nepatří...

Na hranici posledního vzdechu
Do posledního dechu!
Věří, neumírá, zůstává
Nadějná, čistá a bez poskvrny
Panna Orleánská!