366. Den
Jsem jako prázdná schránka.
Cítím se prázdný.
Jako nepopsaná stránka .
V srdci cit žádný .
Jen vztek mně provází .
Nenávist mám ke všemu.
Zlo se ve mně nachází .
Láska je mi k ničemu.
Milovat nikdy nemůžu.
Protože to nejde .
Ke spokojenosti si pomůžu.
Co na lidech sejde .
Nevím co je soucit .
Stejně jako slitování.
Ostatní mají ten pocit.
Jsou k politování .
Konečně jsem poznal.
Co jsou všichni zač.
Lítost jsem nikdy neznal.
Nebylo také nač .
Nechci jim pomáhat.
Ani je mít rád .
Nebudu se namáhat.
Na člověka jsi hrát .
Jsem zlý jako nikdo jiný.
Protože takový chci být .
Každý je za to vinný .
Tohle jste ze mě chtěli mít .
Pro vás jsem byl jen ten divný.
Kdo nebyl jedním z vás.
Začal jsem se cítit jiný .
Nebyl jsem už jeden z nás .
Ocitl jsem se sám .
Pro všechny cizí.
Mrtvé srdce teď mám.
Lidskost pomalu mizí.
Nezbude nic než skrýt.
Jaký doopravdy jsem.
Nebo můžu sám být.
Jako 366. den.