Anotace: Věnováno nejmenované osobě, a blíže nespecifikované životní etapě, ze které tato báseň vzešla. (2012)
Led (Nekonečné lásky)
Jak tenký je led, než se protrhne?
Co ještě unese naše hráz?
Láva valí vítr, duje, skučí
Led se trhá...marná to snaha
Topím se-Topíš se
Naše uvržená lidmi hana
Vlny stoupají kde je vrchol toho všeho?
Je to konec?
Utonutí v tůni vášní...
Způsob smrti lásky naší, zdá se mi trošku zvláštní.
Scelí se led náš zas?
Až naše srdce proudem času zchladnou
Růže věčným mrazem uvadnou
Pak led se zase scelí
A potom...řeknu...
Lásko...
Zabruslíme si zas??