Úděl

Básníkův úděl těžký jest, nemá–li slova, která okouzlí svět. Nemá-li příběh, nemá-li inspiraci, zklamán životem, zžírán pocitem, že všechno špatné se vrací a rve na kusy jeho snahu všemu nešťastnému z pekla přicházejíc skončit bytí zde – na povrchu země.

Krása, schovaná v tónech hudby, v těle ženy, toho anděla, v těle ženy, toho ďábla, v noční obloze nad střechou země, v pohybu listu, který k zemi padá směle, z koruny stromu..

To jsou dary světa nám, smrtelníkům, které dokazují, jak skvělé je žít. Máme-li však mysl otrávenou, cosi uvnitř necháme hnít, krása mizí, upadá, neschopni o ni snít, vnímat ji, život ztrácí na lesku, ztrácí důvod existovat, být..