Dědovi
Dědovi
Anotace: 3 roky...
či snad sedět.
Říkáš, že se nemám čeho bát,
ale, jak to můžeš vědět?!
Viděl jsi snad budoucnost,
nebo od kohos to slyšel.
Myslela jsem, že je to na věčnost,
ale tys to vždycky věděl.
Říkal jsi mi ulítlé pohádky,
učil první sprostá slova.
Nikdys nepodporoval hádky,
jak ráda bych to prožila znova...
Chybíš nám tu všem,
Můj milovaný dědo.
A to myslím nocí i dnem,
tak pomoc mi ještě jednou.
Zahnals smutek i úzkost,
naučil střílet ze vzduhovky.
A kdybych měla tu možnost
Chtěla bych to vrátit zpátky...
Komentáře (6)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Svého dědu jsem také prakticky nepoznal.
Ale teď můj tatínek je dědou mím dětem.
A zároveň dědečkem i mě.
Díky táto a zároveň dědo za to.
Mám tě rád.
Jen se ti to bojím říct.
Ale vím, nebo snad doufám, že to cítíš!
Děkuju.
31.03.2017 22:14:21 | Cappp
Myslím že to určitě cítí.
Avšak svým nejbližším bychom to měli říkat dokud můžeme.
01.04.2017 08:57:09 | AngelLia31
Velmi s Tebou soucítím...Drahá Sestřičko..
31.03.2017 17:44:44 | Tvořilka Lenka
Můj děda zemřel, než jsem se narodila, tohle prej štírky svým blízkým dělaj a druhej bydlel v Bratislavě, takže jsem ho prakticky neznala... musí být krásné dětství s dědou a vzpomínky jako perly máš zasazené ve vlasech... ST. :-))
28.03.2017 13:33:48 | Iva Husárková
To jo měla jsem moc hezké dětsví jezdil mě hlídat :))) ale stýská se mi :(
Děkuji.
28.03.2017 16:07:51 | AngelLia31