Zas je to tady, kurva fix!
Co rád jsem měl a bez příkras
tam převozník dole na řece Styx,
bez hnutí brvou vzal mi zas.
Marně teď v paměti hledám tu knihu,
ze země písku a odkudsi z jihu,
kde pravidel sepsáno až tají se dech,
jak bez nástrah přejíti na druhý břeh.
Moc bych chtěl ukázat, jakou cestou se dát,
z té tajemné knihy rady směle si brát.
Vykřičet moudrosti a předat je dál a více,
ty svítily by pak na cestu jak vonné svíce.
Marná však stejně již snaha je moje,
byť mluvit by chtělo víno mé suché,
nezbývá než zkrotit teď žaly svoje
neb uši co by naslouchat mi měly ...
... jsou již hluché
tíživá životní zkušenost, dobře zpracována v básni... Pomáhá se z toho vypsat... Tak přeji, ať to zvládáš...
16.06.2017 13:32:23 | Jenda P.
Můj známý prožil smrt klinickou, prý si pro něho přišla velmi noblesní dáma v nejlepších letech. A chtěla si ho odvést směrem do světla. Pokud nekecá je to vcelku příjemná představa.
09.06.2017 10:46:51 | Dědek mrak